|
|
The Application of the Charter of Fundamental Rights of the European Union by Administrative Courts in France and in the Czech Republic: Comparative Analysis
Mádr, Petr ; Král, Richard (vedoucí práce) ; de la Rosa, Stéphan (oponent) ; Sehnálek, David (oponent)
Název a abstrakt: Aplikace Listiny základních práv Evropské unie správními soudy ve Francii a v České republice: srovnávací analýza Disertační práce přispívá k zaplnění mezery v empirickém výzkumu ohledně uplatňování Listiny základních práv EU (dále "Listina") jinými než ústavními soudy členských států. Zaměřuje se na české a francouzské správní soudy. V návaznosti na již existující literaturu nabízí ucelený pohled na roli Listiny v rozhodovací činnosti českých a francouzských správních soudů, a to s důrazem na tři témata: působnost Listiny, role Listiny v odůvodnění soudních rozhodnutí a vzájemné vztahy Listiny a jiných právních norem. Hlavním cílem práce je shromáždit údaje o tom, kdy a jak soudy Listinu uplatňují při svém rozhodování, a tyto údaje analyzovat ze tří právě zmíněných hledisek. Jedná se o analýzu ve dvou rovinách. Zaprvé (a nepříliš překvapivě) jde o to, do jaké míry vnitrostátní soudy plní povinnosti, které pro ně vyplývají z Listiny a unijního práva. Zadruhé (a s větší přidanou hodnotou) jde o popis a vysvětlení opakujících se vzorců v odůvodnění soudních rozhodnutí, pokud jde o zacházení s Listinou. Na základě výsledků případových studií práce nabízí typologii právních účinků Listiny a jejích interakcí s jinými právními normami. Práce dokládá, že judikatura českých a francouzských...
|
|
|
Právo na vzdělání v Evropské úmluvě o lidských právech a základních svobodách a Česká republika
Zelnerová, Eliška ; Bayerová, Monika (vedoucí práce) ; Flídrová, Eliška (oponent)
Právo na vzdělání v Evropské úmluvě o lidských právech a základních svobodách a Česká republika. Abstrakt: Tato práce řeší problematiku ochrany práva na vzdělání. Zaměřuje se na pojetí práva na vzdělání obsaženého v Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Dále také porovnává znění tohoto práva s jeho vyjádřením v jiných dokumentech poskytujících mu ochranu na mezinárodní úrovni. Těmito dokumenty jsou Listina o základních právech EU a Úmluva o právech dítěte. Podstatná část práce je věnována také koncepci práva na vzdělání v českém právním řádu a jejím porovnáním s úpravou v Úmluvě. Velká pozornost je pak věnována rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva D.H. a ostatní proti České republice, protože se jedná o jediný odsuzující rozsudek týkající se České republiky v oblasti práva na vzdělání. Cílem této práce bylo zjistit, jaký vliv mělo toto rozhodnutí na Českou republiku a další členské státy rady Evropy, a zda se je podařilo úspěšně implementovat do českého právního řádu. Toto rozhodnutí je důležité nejen pro Českou republiku. Vrhlo světlo na problém, se kterým se potýká řada evropských států. Stalo se pilotním rozsudkem, který následovala další podobná rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva týkající ne například Řecka či Maďarska. Z těchto rozhodnutí je patrné, že Česká...
|
|
|
Český a Irský protokol k Lisabonské smlouvě : vyjednávání a argumentace malých států
Třeštík, Marek ; Knutelská, Viera (vedoucí práce) ; Černoch, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem vyjednávacích strategií takzvaných malých států, které práce definuje ve své teoretické části. Formou případové studie se práce věnuje Irsku a České republice a sleduje jejich postupy a strategie při prosazování jimi požadovaných výjimek týkajících se Lisabonské smlouvy. Takzvané malé státy se vzhledem ke svým omezeným ekonomickým a personálním zdrojům uchylují k využívání specificky namířených aktivit k získávání výhodných vyjednávacích pozic v rámci Evropské unie. Irsko i Česká republika jsou, dle typologie, kterou tato práce aplikuje, zařazeny mezi tento typ států. V průběhu ratifikačního procesu Lisabonské smlouvy narazila Evropská unie na překážky spojené, v irském případě s negativním výsledkem všelidového hlasování o Lisabonské smlouvě a v případě České republiky s negativním postojem prezidenta Václava Klause k dokončení ratifikace. Tyto překážky vyústily ve formulaci požadavků, které obě země předložily evropským institucím. Tato práce se věnuje postupům, které byly v této fázi využity k dosažení záruk, které česká a irská strana požadovala. Tyto postupy jsou dokládány s využitím oficiálních dokumentů a veřejných vyjádření ze strany politických elit obou států a evropských institucí. Práce ve svém závěru konstatuje využitelnost aplikovaného...
|
|
|
Svoboda umělecké tvorby a svoboda projevu v kontextu evropské ochrany lidských práv
Sýkorová, Eliška ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Ondřejek, Pavel (oponent)
Cílem této práce je analýza pojetí svobody umělecké tvorby a uměleckého projevu v právu Evropské unie, zejména její vyjádření v primárním právu a v judikatuře Soudního dvora EU (ESD). Jelikož je interpretace základních lidských práv a svobod v právu EU do značné míry založena na ústavních tradicích členských států a na koncepci těchto práv v rámci systému Rady Evropy, věnuje se tato práce rovněž postavení svobody uměleckého projevu v ústavách členských států a v evropské Úmluvě o ochraně lidských práv a svobod (EÚLP), interpretované Evropským soudem pro lidská práva (ESLP). Zatímco judikatura ESD k tomuto tématu je velmi fragmentární, judikatura ESLP, kterou bere ESD systematicky v potaz, je rozsáhlejší a umožňuje zkoumat teoretické pojetí problematiky svobody uměleckého projevu v evropském prostoru a vývoj tohoto pojetí v čase. Základní metodou zkoumání této problematiky je studium relevantních právních pramenů, judikatury ESD a ESLP, Ústavního soudu ČR i zahraničních soudů a české i zahraniční sekundární literatury a komparace těchto zdrojů. Práce sestává z pěti kapitol. První kapitola se zabývá problémem definice samotného objektu svobody uměleckého projevu, tedy vymezením, co je umění. Za tímto účelem jsou analyzovány mimoprávní texty teoretiků umění a estetiky. Druhá kapitola pojednává o...
|
|
|
Status Listiny základních práv EU a její aplikace členskými státy
Kábrtová, Adéla ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Král, Richard (oponent)
Základní práva v EU vždy vzbuzovala akademickou diskuzi, protože je lze vnímat různě - jako prostředek kontroly unijních institucí, ale i jako nástroj pro rozšiřování unijních kompetencí. Cílem této diplomové práce je vyjasnit některé otázky týkající se postavení Listiny základních práv Evropské unie (dále též Listina) v systému evropského práva a použití Listiny vůči členským státům. Práce se zaměřuje na použití Listiny členskými státy, protože ty stále častěji jako "zmocněnci" právo EU uplatňují a musí tedy základní práva EU dodržovat. Důraz bude kladen na vyjasnění věcné působnosti Listiny ve vztahu k členským státům, která je dosti problematická. Diplomová práce se skládá z 5 kapitol. V první kapitole je popsán historický vývoj základních práv EU a je vysvětleno, proč je přenos pravomocí na EU v oblasti ochrany lidských práv pro členské státy citlivé téma. Druhá kapitola práce se věnuje vzniku, obsahu a právní závaznosti Listiny, dále také spolupůsobení Listiny a základních práv obsažených v obecných právních zásadách EU. Třetí kapitola, která je meritem této diplomové práce, se zaměří na věcnou působnost základních práv EU ve vztahu k členským státům. Na základě analýzy judikatury Soudního dvora bude vysvětleno, co pro členský stát znamená uplatňovat právo Unie či jednat v působnosti práva Unie. Tento...
|
|
|
Vztah EU k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod
Heřmanová, Jolana ; Grmelová, Nicole (vedoucí práce) ; Levý, Jan (oponent)
Práce se zabývá přistoupením Evropské Unie k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Toto přistoupení je připravováno již několik desítek let a v roce 2013 konečně došlo do stádia, kdy již byl hotový návrh dohody o přistoupení. Nyní Soudní dvůr Evropské unie vydal na tento návrh svůj posudek. V první části práce přibližuji ochranu lidských práv v Evropě, druhá část se věnuje posudku Soudního dvora č. 2/94 ze dne 28. března 1996 a následující část se zabývá změnami zavedenými Lisabonskou smlouvou. Ve čtvrté části je rozebrán aktuální stav přístupových jednání a poslední pátá část práce doplňuje vztah Soudního dvora k Evropskému soudu pro lidská práva.
|
|
|
Listina základních práv Evropské unie v judikatuře Soudního dvora EU
Hudíková, Jana ; Grmelová, Nicole (vedoucí práce) ; Michálková, Jitka (oponent)
Bakalářská práce se zabývá dokumentem Listiny základních práv Evropské unie a jeho rolí v judikatuře Soudního dvora EU. V první části práce je vymezen pojem lidských práv, jejich dělení a vývoj právní ochrany v rámci EU. V této části je rozebrán taktéž samotný dokument Listiny základních práv EU, jeho vznik, vývoj, obsah a struktura. Druhá část práce se zabývá konkrétními vybranými případy, ve kterých na Listinu odkazovali buď generální advokáti nebo Soudy EU. U zmíněných případů byla provedena analýza rozsahu těchto odkazů. Vybrané případy jsou rozděleny na základě období právní nezávaznosti a následné závaznosti Listiny. Případy z období právní závaznosti dokumentu se vztahují k článku 24 Listiny základních EU.
|
|
|
Listina základních práv Evropské unie a česká „výjimka“ z Listiny: Studie č. 3.081
Chmel, Marek ; Syllová, Jindřiška
Bruselský summit Evropské rady přijal dne 30. 10. 2009 protokol k závěrům předsednictví. Protokol o uplatňování Listiny základních práv v České republice spočívá v tom, že se Česká republika začleňuje do protokolu č. 30 o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v Polsku a ve Spojeném království. Protokol č. 30 je už začleněn do Lisabonské smlouvy v jejím sjednaném znění. Znění protokolu pro Českou republiku bude (po jeho začlenění do smluvního základu v rámci přístupové smlouvy) shodné jako pro ostatní dva státy. Protokol č. 30 má dva články, dá se však rozdělit do 3 částí. Článek 1 odst. 1 se týká Listiny základních práv EU jako celku, článek 1 odst. 2 se v podstatě týká sociálních práv, článek 2 se týká interpretace určitých pojmů použitých v rámci Listiny základních práv EU. Protokol č. 30 Lisabonské smlouvy a tedy i „český“ protokol, až bude začleněn do smluvního základu EU, vytvoří pro Soudní dvůr více explicitních překážek, pokud by snad chtěl rozšířit pravomoci EU i mimo dosud dané hranice a aplikovat Listinu základních práv EU jako obecně a přímo účinné právo EU. Po prozkoumání protokolu je nutno konstatovat, že obyvatelé České republiky přijetím „českého“ protokolu o žádná práva (ve srovnání s ostatními členskými státy EU) nepřichází. Vnitrostátní soudy i Soudní dvůr nebo další orgány budou moci použít všechna ustanovení Listiny základních práv EU pro interpretaci výkonu všech smluvních pravomocí Unie jak v České republice, tak ve shodném rozsahu v ostatních členských státech.
Plný text:  PDF
|
host ::
RSS.